Reklama
 
Blog | Tomáš Gottstein

Je mi divně

S ohledem na vývoj posledních událostí týkajících se Ukrajiny jsem nucen napsat tento článek. Souvisí to také s tím, že jsem Čech. Jak asi?

Inu, patřím ke generacím, které Rusa u nás ještě zažily. Pamatuji povinnou výuku ruštiny, prvomájové průvody, vojáky v ošklivých uniformách páchnoucí potem a příšernou voňavkou, kterou se snažili ten pach přebít, zahrabané se svojí technikou v lese za naší vesnicí, pamatuji, že o některých věcech se tenkrát mluvilo jen šeptem. Viděl jsem stovky fotografií a dokumentů týkajících se srpna 68, slyšel spoustu lidí o tom vyprávět. JDI DOMU IVANE! Je v téhle zemi jediný člověk, který by byl ochoten veřejně schvalovat, nebo jen chválit, onen srpen 68?

Domnívám, se, že nebýt po tak dlouhou dobu v područí ruského imperiálního vlivu, naše země by dnes musela být ekonomicky a politicky někde na úrovni Rakouska, nebo Německa. Bohužel, není. Vliv Ruska a dědictví jeho vlivu u nás stále přetrvává. Já dnes vnímám Čechy jako nárazníkový pás, hraniční zónu mezi východem a západem. Tím západem, kde jednotlivec má vysokou hodnotu vyjádřenou mimo jiné tím, za kolik dělá, a pokud mu tuto hodnotu někto chce vzít, jednotlivec se bouří – a východem, kde jsou lidé bezcenní, dělají za pár šupů a pokud někdo krátí jejich práva, mlčí. Lidé na západě vládnou svojí vůlí, na východě zbytky vůle mizí pod náporem kořalky. Muž bez vůle a bez práv se nazývá mužik. Není divu, že se situace, kdy se lid Ukrajiny bouří, nelíbí Rusům. Není divu, že dělají všechno, co můžou, aby situaci sami kontrolovali. Způsob, jakým to dělají, je NAPROSTO PODIVNÝ, nemyslíte? Vojáci a technika bez výložek a označení, lhaní, propaganda… ruská bratrská pomoc v plné parádě. A západ, který jsem před chvílí chválil, nedělá nic podstatného.

Na krizových situacích, jakkoli jsou ošklivé a nepříjemné, je vždy jeden pozitivní faktor – pozná se jádro každého z nás, pozná se, kdo je co zač. A zde to vidíme úplně jasně. Kousíček od našich domovů zuří válka, ve které umírají desítky lidí denně a naši politikové (ale bohužel ne jen ti čeští), se snaží tvářit, jako by si nevšimli. Inu sankce… no ehm ale to by nás stálo peníze! Tu vidíme, že politika pozbyla jakékoliv morální hodnoty, nejde o pravdu ani o mír, nikoho nezajímají desítky mrtvých a rozvrat jedné země v Evropě, jde zkrátka jen o jedinou věc. O peníze. Ona nakonec taková válka i dost vydělává, žejo! Francouzi staví Rusům dvě výsadkové lodě, třeba… Když bombardovali v Bosně, to šlo jako po drátkách, nebo nedávno Lybie. Má sakra někdo nějakou tabulku, kolik lidí musí umřít, aby to politiky začlo zajímat???

Reklama

Teď tam dokonce sundali civilní letadlo s třemi sty pasažéry. Kde asi vzali raketu, která to dokáže? No a co na to politikové??? „No to sluníčko letos v létě ale připaluje, viďte…“ Je mi fakt divně.

Dobře, tak pokud politikové nedělají nic, musíme my, lidé. Já jako muž z ulice tu na celý internet křičím: JDI DOMU IVANE! – JASNÝ? Nechci tvojí ropu, nechci tvoje prachy, radši budu chodit pěšky, než abych ti JAKKOLI pomáhal s tím, cos rozjel. Já si tě ještě pamatuju tu od nás.

Nejsem schopný pochopit lhostejný postoj lidí ze země, kde Rusové vládli, tedy naší, ale nejde mi to do hlavy ani u těch ostatních. Vždyť i byznys musí jít líp, pokud je klid a mír, nebo ne? Hmm, třeba ne a komu je co do nějakých Ukrajinců…

 

P.S. Tímto se omlouvám všem mužům jménem Ivan, je to hezké jméno a proti jeho nositelům vůbec nic nemám.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama