Reklama
 
Blog | Tomáš Gottstein

PF 15

Plachta karavanového stanu se hází ve větru, nadouvá se a plácá do trubek železné konstrukce stanu. Něco při všem tom pohybu ťuká do karavanu, který se občas zachvěje. Připadá mi to tu trochu jako na lodi.

Když vyjdu ven před karavan, je noc. Samozřejmě je noc. Tady je teď noc skoro pořád, severní polokoule naší Matičky se na téhle etapě plavby ponořila do tmy, a s ní přišly mlha, sníh a mráz. Ještě pár kilometrů na sever a slunce bych neviděl už vůbec. Dnes je velmi větrno a tak jsou mraky rozfoukané a já vidím na hvězdy. Zářivé zimní hvězdy, diamanty nočních poutníků, se svým zimním králem Orionem.

Vítr vane od jihu, protože je teplý a dokonce i voní, představuji si tisíce cizokrajných a mnou nikdy neviděných květin, které svou vůní naplnily tento vzduch, tisíce kilometrů odsud. A děkuji větru za to, že mi tu vůni letních krajů donesl. A nebo cítím jenom vůni dřevin, které právě mění formu svého bytí v kamínkách u mě v karavanu?

Dobrá zpráva ovšem je, že od teď už to bude jenom lepší. Bodu s největší tmou jsme již dosáhli a rychlostí skoro 30 km za sekundu plujeme prostorem vstříc světlu. A do karavanu jsem zakoupil silnou autobaterii, která prosvětlila mé noci. 19. února začne podle čínského horoskopu rok Kozy, takže se máme na co těšit.

Reklama

 

Pro naši plavbu mám tu i báseň:

Prvního jsem si naskočil

do rozvrzaný lodi

na palubu jsem naložil

jen pár věcí, co se hodí

 

žraloci bílí pod bříšky (to je od Seiferta! jen on tam měl veverky)

mou plavbu doprovodí

já bez kompasu, kormidla

na týhle mý malý lodi

 

proč bych se ale žraloků bál

na týhletý mojí bárce

dokud dál hvězdy vedou ji

a cesta končí v dálce

 

Tak přeji všem šťastný a veselý rok 2015!