Ale není to jenom to, že nás kulturní nános nutí nosit namočený hadr na těle, pokaždé, když se svlékám, mám intenzivní pocit osvobozování se a tomu plavky brání. S každým dalším sundaným kusem oděvu se zbavuji části svého kulturního já, svých ochranných barevných peříček, až už nemám nic, co by stálo mezi mnou a světem. Bariéry zmizí. Skrýš je stržena. Dostaví se pocit osvobození, který si člověk nikdy jindy neužije. Navíc k tomu vždy dochází na nějakém moc hezkém místě, na břehu jezera, řeky nebo rovnou moře, takže je to skutečný obřad splývání s přírodou, pokud byste o tom chtěli přemýšlet – což však vůbec nemusíte. Tohle je prožitek bez myšlení a slov.
A pak se ponoříte. A můžete rovnou pozorovat, jak vaše starosti nadnáší voda spolu s vaším tělem, vy vyplouváte a odplouváte. Hinduisté se k vylepšení karmy taky koupou, ovšem ve špinavé Ganze a oblečení! I Jehovisté se k Bohu blíží koupelí, ovšem v bazénku na stadiónu, oblečení a všehovšudy jednou. To já se svým Bohem splývám tak často, jak jen to jde, od jara do podzimu se nořívám nahý do vody.
Očištění je ovšem intenzivnější, pokud je voda kromě toho, že je čistá, taky pořádně studená, ideálně tak Balt, nebo nějaká řeka v horách. Teplá voda vás hladí a konejší, studená z vás vyrazí dech, zastaví na chvíli chod vašich myšlenek, váš vnitřní monolog – a to úplně, takže po vylezení z vody začínáte nanovo, je to daleko lepší restart, nežli se jít opít.
Takhle jsem se jednu dobu koupal každý den. Opravoval jsem totiž starý dům na horách v Irsku, s výhledy na oceán, kamenný starý dům s metr tlustými zdmi, kde už třicet let bydlely jenom ovce. Nebylo v něm zatím vůbec nic, jen starý krb a nová střecha, okna a podlahy. A já v něm mohl bydlet, zároveň jsem ho opravoval. Takže jsem na dvorek před dům vytáhl starou vanu, ucpal vypouštěcí otvor a tak vytvořil koupelnu. Samozřejmě se mi do ní mnohdy nechtělo, někdy byla opravdu zima, nebo pršelo, vymýšlel jsem odbočky a výmluvy, ale co se dalo po celém dni práce dělat, než jít se umýt – nakonec jsem se přemohl, vlezl do vany a ponořil se, přestal jsem na chvíli existovat a na světě se objevil zase až když jsem se sušil. Nahý jsme přišli na svět, Petře.