Tajemství úspěchu je totiž uloženo v masivní produkci a bylo neslušné se ptát, může-li to takhle fungovat donekonečna. Nadprodukce vyžaduje od lidí nakupování, jenže statků je víc, než peněz a tak se podporuje zadlužování, jenže to pak zase vyžádá vysokou produkci a ta nám jednoho dne skončí ve skladech. A lidé přestanou vyrábět a přestanou splácet.
Tehdy ekonomové budující prosperitu zastrčí hlavy do písku, odkud je pak slyšet jen neurčité huhňání o udržení dobré nálady, zatímco stát přejímá kormidlo a začíná s rozhazováním záchranných sítí. Ono se to mluví o dobré náladě, pokud máte ušetřeno pár miliónů z minulé etapy a já docela chápu, že se významní pánové nechtějí dívat na kyselé obličeje svých spoluobčanů (na druhou stranu jim jsou vystaveni jen vyjímečně, například když musejí na přechodu pouštět chodce)… no ale co ti ostatní? Rýsující se řešení se nám nikomu nebude líbit: aby systém mohl zase šťastně pokračovat, bude se muset rozflákat. Válkou. Abychom zase mohli šťastně zaměstnaní vyrábět a nakupovat. Na těchle pravidlech asi něco nesedí.
Jenže když základní ekonomická poučka praví, že se každý stará sám o sebe a své dobro a tím se zapříčiní dobro jeho i celé společnosti, pak nikdo nechybil – v tučných letech si rozdělil obrovské zisky, aby pak s léty hubenými zavřel krám, protože každý se má starat jen sám o sebe. Tím se vybuduje prosperující společnost, která tedy ve jménu hamižnosti dospěje do své vrchoné éry – je rozebrána do osobních rukou. Teď natiskneme další peníze, které si stát půjčí (Velká Británie si na překlenutí krize musela půjčit 5 000 000 000,- Liber, co si, možná špatně, pamatuju z tamních novin, teď jsem to nenašel, ale listovat v britských novinách teď je opravdu síla, mimo jiné jejich zadlužení se blíží tomu, jaké jim způsobila 2. světová válka), a ze státní kasy se to všecko zaplatí, tedy ze společné kasy. Doufám ale, že naše země by se do tak velkých problémů dostat neměla, nejvíc to sebralo ty nejbohatší a protože jsme se nedostali tak vysoko, neměli bychom spadnout tak hluboko, zjednodušeně řečeno.
Recept pro developery:
Suroviny: Domy, lidé do nich (ideální je mladá, čerstvá rodina), banky, trocha lakoty, hroší kůže a liščí ohon.
Vezmi cenu domu a pořádně ji vyšroubuj. Zeptej se u sousedů ekonomů, jestli by nebyla trocha dobré nálady pro povzbuzení kupujících, číslo o státní růstové loterii kolem tří ujde, pět je bomba, a pak vyčkávej, jistě už se hrnou první nedočkavci s vizí příštích čtyřiceti let poctivého splácení. O patro níž soused banka cenu jistě rád odkývne, vždyť víc věřitelů znamená víc zisků – a to už se jedince přímo týká – a je zaděláno. Cenu schramstneš ty, ekonom zajásá a přičte bod, banka kasíruje až do té doby, kdy je kupec schopný splácet a zbytek pak bance doplatí stát. Stopy pak pečlivě umeť liščím ohonem a kdyby se ptali, tak ty už víš, co.
Lidské soužití pod tlakem okolností vyvynulo svá pravidla. Mluví o nich náboženství, nehledě na to jaké, pravidla bývají velmi podobná. A, jak ukazují i poslední události, stále se nás týkají. Pokud se ve společnosti přemnoží individualizmus a sobeckost, tedy pravidla v podstatě barbarská, nikomu to neprospěje, v takové se nám nebude dobře žít. Možná je jednodušší dělat to tak, jako dosud, tedy tvářit se sebejistě a zároveň lhostejně k okolí, ale to se nám vrátí. Vlastně už se to vrací.
Je zvláštní, že se mohla taková hrozná pravidla prosadit, a to dokonce celosvětově. Jako by někde zůstal stát rozum. Takže lakotění a spekulování se staly základními hybateli ve společnosti a ceny vyrazily vzhůru. A doplácí na to kupující, každý další rok víc. Nestalo by se to, pokud by lidé nemysleli jen sami na sebe, kdyby slyšeli svědomí, vždyť reálná poctivá cena lze teoreticky určit celkem snadno.
Liberální ekonomové za vlády M. Thatcherové prohlásili, že greed is good (hamižnost je dobrá) a uvolnili tím sílu, kterou se lidé ve jménu ušlechtilosti snažili potlačovat. Nyní vidíme následky, oni je nazvali "tvorba bublin" (volný trh má tendenci k tvorbě bublin), myslím, že to je zase nějaký newspeak termín pro obyčejnou, trvale neudržitelnou, hamižnost.