Reklama
 
Blog | Tomáš Gottstein

PF 2012

Mimi se mě zeptala: a jak mi může Ježíšek donést dárky, když je tu zabalený v kolíbce maličký? Inu, mimi, nevím. Pohanské svátky přejídání a ležení v teple u televize, vrcholící kalbou s ohňostrojem kvůli změně čísel jsou však už za námi.

Mám však pocit, že stejně jako den nezačíná o půlnoci, ale ráno za svítání, ani rok nezačíná prvního ledna, ale teprve tehdy, až … třeba až vyraší první pampeliška? Ani čas klidu a rozvažování nenastává s příchodem adventu, tedy alespoň u mě určitě ne – před vánoci mívám pokaždé veliký fofr, většinou i počasí je dobré, a zastavení je možné až potom, v čase tmy, zimy, bez jásání a rozesmátých dětských tvářiček, v lednu.

A tak vám tentokrát nepřeju hodně štěstí v novém roce, ale dobré dožití roku současného, ať zima není dlouhá, zásoby ve sklepě vydrží, chřipkové epidemie se odehrávají pouze v massmediích a vůle lidu se dál tříbí!

Reklama