Na prastarých fotkách se objevuje jeden motiv. Velký pes a něco táhne, třeba káru s konví mléka, nebo nákladem kýt, nebo kulomet. Tahání byl asi jediný účel, za kterým si normální lid v minulosti velkého psa pořizoval, jinak si ho mohla dovolit pouze lid vykořisťující buržoazie a i tento pes byl potom lid vykořisťujícím psem. Dnes už ovšem společnost pokročila a tak velcí psi už vykořisťují jenom své páníčky. Ovšem to se může změnit. Začněte svého psa vykořisťovat sami!
Psům se vždy přičítala oddanost a věrnost a vaše potvora tedy teď konečně dostane možnost tyto vlastnosti prokázat. Je-li váš pes dostatečně veliký, nebo máte-li doma těch darmojedů více, budete potřebovat: postroj (e) – nepořizoval jsem nic speciálního, pevné vodítko, dvoukolák. Sekeru, pilu. A můžete začít vozit dříví z lesa! Ještě doporučuji sehnat si povolení od majitele lesa, bez něj můžete sbírat jenom klacíky, s ním můžete na cokoli, třeba na dříví z probírkových porostů.
A hurá do lesa
Velmi se mi osvědčila klasická oblouková pila, oproti motorové pile se obejde bez spousty věcí a ještě z ní nebolejí záda, naopak postava se zpevňuje a ramena sílí, pila umožňuje střídání rukou a tedy harmonický rozvoj obou polovin vašeho těla. Výkonem poněkud zaostává, u tenčího dřeva však nijak výrazně, nedostatek výkonu částečně vyrovná mnohem menším průřezem a tedy menší tvorbou pilin oproti motorové pile, celkově mě řezný výkon příjemně překvapil. Při práci nemusíte dýchat spaliny, netrpíte vibracemi a hlukem. Jediný hluk kolem působí ptactvo a vaše zarputilá práce, oproti motorové pile. Nařežete (pozor na seriózní možnost úrazu při kácení), naložíte, zapřáhnete…
A konečně zjistíte, co se skrývá ve vašem psu. Zdá se mi, že psy tahání baví, můj s tím neměl problém od začátku, budou to mít v genech, což už asi hodně páníčků zná i bez káry. Pro lepší bezpečí a pohodlí je dobré naučit psa pár nových pokynů, protože pes jde vpředu, takže určuje směr i rychlost soupravy. Pokyn „pomalu“ se hodí při jízdě z kopce a na křižovatkách, dále „zaber“, „vpřed“, když jdete dopředu, pro odbočování slouží „left“ a „rajt“ – anglicky se mi to zdá rozeznatelnější, než česky, nicméně znění pokynů je libovolné. (Pokud máte nějaké otázky k výcviku, rád vám je odpovím třeba v diskuzi, nebo mailem.)
Kára uveze kolem půl metru dřeva, syrového míň než suchého. Vešlo by se na ní víc, spíš je problém terén, kterým pak pojedete, tedy kvalita cesty a obtížnost kopců. Do kopce… no to je jediná slabina téhle metody, z prudkého kopce, nebo při nutnosti náhlého zastavení, se dá zatlačit rukojeť dolů a o zem pak dřou nožičky káry a brzdí.
Doposud by se vám mohlo zdát, že já tu jenom tak blbnu, jenomže a hlavně tato metoda je celkem zajímavá finančně, kdy za málo peněz dostanete hodně užitku. Cena tenkého dřeva v lesích je velmi nízká, cca od 30 do 150 Kč/prostorový metr (PRM), cena vyrobeného paliva pak začíná na 500 Kč za PRM a trh je velmi hladový. Já například vozil dřevo na vzdálenost asi 3 km a jedna fůra mi trvala cca 2,5 – 3 hodiny. Tyčovinu jsem koupil za 120 Kč/PRM a krom paliva jsem v ní našel i fůru dřeva vhodného na plot.
Shrnu-li to, metoda překonala všechna má očekávání. Zlepšuje kontakt s vaším psem, vaše zdraví, je operativní – zajet s károu se dá kamkoli, takže výborně vyplňuje volný prostor, kdy všechny v lesích používané technologie se spíše zvětšují a jezdit pro jeden vývrat či souš se lesníkům nevyplácí, a to vám se zase vyplatí! Metoda nepoškozuje lesní cesty ani půdu, neprodukuje odpady a k růstu obsahu CO2 v cyklu přispívá jenom zanedbatelně, její fungování není závislé na fosilních palivech (čímž se opět velmi liší od metod dnes v lesnictví převládajících). Metoda má potenciál zaměstnat mnoho lidí, například propuštěných z výroben zbytečných věcí. Teď by ještě bylo potřeba, aby zdražil ten benzín, jak jsem psal minule 🙂